On the way...: Meeting the family..and the little princess.. Setkání s rodinou..a s malou princeznou..

EN

This week has been special. Partially because Sebastin had a "holidays" from school but mainly because we had a precious visit - Maia, his daughter. As well the mother of Sebastian with her mother came to see Maia since there is not so many possibilities like that during the year. Maia is living in Rio de Janeiro.
For me its a piece of cake.. ehm.. almost... ok ok, of course I was pretty nervous before we had met. But all it disappeared in a few minutes thanks to her being amazing. She is kind and open and funny. She is lovely beautiful young lady. I can be only grateful again for those little miracles in my life.
We spent majority of the time together either playing or eating..but the playing part was noticeably longer :-D After a long time I have been to a little fun park with all the carousels etc. I do not know who enjoyed it more - if Maia or me or Seba ;) We also started this looong board game - we were conquering the World - and managed to come to almost clear end..
I cannot imagine how it feels to see one´s father a few times a year for some hours.. its so sad and out of reality..or maybe very real.. depends how you look at it. I can be only very proud of Sebastian who handles it all with amazing patience and love. As well Maia is dealing great with the situation.

CZ

Tenhle týden byl speciální. Částečně proto, že Sebastián měl "prázdniny" ze školy, ale hlavně proto, že jsme měli vzácnou návštěvu - Maiu, jeho dceru. Také přijely Sebastianovo mamina s její maminkou, aby Maiu viděly, jelikož jinak není během roku mnoho podobných příležitostí. Maia žije v Riu de Janeiru.
Pro mě to bylo samozřejmě leháro.. ehm.. skoro.. ok ok, samozřejmě jsem byla před setkáním nervozní. Ale všechno se rozplynule během prvních pár minut, díky tomu, že byla skvělá. Je milá, otevřená a vtipná. Je to kouzelná mladá slečna. Opět mohu být pouze vděčná za tyhle malé zázraky v mém životě.
Většinu času jsme strávili hraním nebo jídlem.. i když ta hrací část byla podstatně delší :-D Po dlouhé době jsem byla v malém zábavním parku se všemi těmi kolotoči atd. Nevím, kdo si to užíval více - jestli Maia, já nebo Seba ;) Také jsme začali jednu z těch dlouhých deskových her - pokořovali jsme Svět - a povedlo se nám dojít skoro k jasnému konci..
Nemohu si představit, jaké to je, vidět tátu párkrát ročně několik hodin.. je to tak smutné a mimo realitu.. nebo možná velmi reálné.. záleží, jak se na to díváte. Mohu být pouze velice pyšná na Sebastiana, který to všechno zvládá s neuvěřitelnou trpělivostí a láskou. Také Maia se se danou situací vypořádává dost dobře.